Vzteklina a očkování
Původce:
Virus vztekliny.
Zdroj:
Nemocné zvíře (nejčastěji psovité šelmy, ale i netopýři), nemocný člověk (vzácně). Zvíře je nakžlivé už 15 dní před vznikem příznaků onemocnění a zůstává infekční do smrti.
Přenos:
Pokousání, nebo poranění od zvířete, zanesení tělních tekutin (sliny, slzy) do otevřených ran, byl popsán přenos infekce po transplantaci rohovky od dárce, který zemřel na nepoznanou vzteklinu. Přenos vdechnutím prachu, kontaminovaného trusem netopýrů v jeskyních.
Vnímavost:
Rychlost rozvoje onemocnění závisí na rozsahu a místě poranění. Čím blíže je poranění k mozku a míše, tím probíhá rychleji. Při rozvoji příznaků infekce je prognóza téměř ve 100% fatální. Ochranu poskytuje pouze očkování.
Inkubační doba:
Týden až několik měsíců i rok.
Klinický obraz:
Bolest hlavy, teplota, únava. Brnění v místě poranění. Bolestivé křeče svalů včetně polykacích (hydrofobie - zvuk tekoucí vody vyvolává křeče polykacích svalů). Obrny. Smrt nastává během několika dnů.
Léčba:
Léčba vztekliny neexistuje. Jsou popsány ojedinělé případy přežití osob nakažených mírnější formou vztekliny (přenášenou netopýry), nebo částečně imunizovaných. Vzteklina je téměř 100% smrtné onemocnění. Účinné je pouze postexpoziční očkování a podání séra, které musí být podáno do vzniku klinických příznaků.
Prevence a očkování proti vzteklině
Prevence:
Vzhledem k vážnosti nemoci, jsou očkována zvířat žijící v domácnosti i ve volně přírodě. V ČR se podařilo vzteklinu vymýtit.
Očkování proti vzteklině je velmi důležité pro cestovatele, kteří cestují do zemí jako je Afrika, Asie, východní Evropa, Latinská Amerika. Očkování proti vzteklině - preexpoziční - 3 dávky vakcíny v intervalech 7 a 21 dní, čtvrtá dávka po roce, přeočkování podle míry rizika za 2 - 5 let. Postexpoziční po poranění: 5 dávek vakcíny, případně i sérum.
Chci se nechat očkovat
Zdroje:
Manuál prevence v lékařské praxi. IV. Základy prevence infekčních onemocnění. Národní program zdraví, Státní zdravotní ústav, Praha, 1996.
MUDr. Pavel Slezák, 24.8.2017.
