Doporučená očkování do Jižní Ameriky
Státy a teritoria
Argentina, Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Francouzská Guyana, Guyana, Chile, Kolumbie, Paraguay, Peru, Surinam, Venezuela
Očkování proti žluté zimnici
Povinně vyžadováno je očkování proti žluté zimnici do Francouzské Guyany a Surinamu. Ostatní státy tropické části jižní Ameriky vyžadují očkování při vstupu z jiné oblasti s výskytem žluté zimnice.
Očkování proti žluté zimnici se důrazně doporučuje při návštěvě všech tropických států a to včetně plánovaného pobytu ve městech (Rio de Janeiro, Sao Paulo a další). Ohnisky jsou především opičí populace v příměstských rezervacích.
Vzhledem k přenosu komáry je prevencí žluté zimnice i používání repelentů, moskytiér a další postupy k ochraně před poštípáním hmyzem.
Očkování proti břišnímu tyfu
Onemocnění se přenáší vodou a jídlem. Vzhledem k teplému a vlhkému klimatu je šíření v subtropických a tropických oblastech snadnější. Samotné dodržování osobní hygieny, či hygieny vody a potravy, nemusí být dostačující. Některé kmeny původce břišního tyfu vykazují rezistenci na léčbu antibiotiky. Očkování proti břišnímu tyfu tak představuje zásadní ochranu. Pro Argentinu a Chile není nutné.
Očkování proti vzteklině
Nejčastějším způsobem přenosu infekce je pokousání psem. Dostupnost postexpoziční profylaxe (sérum + očkování 5 dávkami vakcíny) může být problematická. Očkování proti vzteklině je vhodné zejména při dlouhodobějším pobytu poznávacího charakteru nebo při zamýšleném styku se zvířaty.
Očkování proti tetanu (záškrtu a černému/dávivému kašli)
Očkování proti tetanu je základním očkováním pro dospělé. Přeočkování je nutné po 15 letech. Riziko nákazy tetanem při poranění, kontaminovaném z vnějšího prostředí. Spory tetanu přežívají v půdě desítky let až staletí.
Výhodné kombinovat s očkováním proti záškrtu a černému/dávivému kašli – pertusi. Záškrt i pertuse se šíří vzdušnou cestou. Ochrana z očkování v dětství nemusí být dostatečná. Dospělý člověk s pertusí může být zdrojem fatální infekce pro novorozence, nebo kojence v rodině.
Očkování proti hepatitidě typu A a typu B
Virové záněty jater (hepatitidy, žloutenky) se vyskytují celosvětově. Přenáší se mezi lidmi vodou, jídlem a kontaminovanými předměty (tzv. nemoc špinavých rukou). Vzhledem k teplému a vlhkému klimatu je šíření hepatitidy A v subtropických a tropických oblastech snadnější. Samotné dodržování osobní hygieny, či hygieny vody a potravy nemusí být dostačující.
Přenos hepatitidy B je možný pohlavním stykem, při nesprávně provedeném invazivním výkonu (tetování, piercing, zdravotnické ošetření) a při nitrožilním užívání drog. Očkování proti hepatitidě se doporučuje především jako ochrana před infekcí ve zdravotnickém zařízení v případě potřeby akutního ošetření, například při úrazu.
Očkování proti choleře a cestovatelským průjmům
Pravděpodobnost onemocnění cholerou je pro cestovatele, dodržujícího základní hygienické zásady, minimální, byť se zde vyskytují epidemie cholery. Cestovatelské průjmy jsou ale naopak nejčastějším zdravotním problémem. Očkování proti choleře poskytuje ochranu proti nejčastějšímu původci průjmů (cca ze 60%).
Očkování proti spalničkám (příušnicím a zarděnkám)
Imunita proti spalničkám u osob, které měli očkování proti spalničkám v dětství může po 10 a více letech „vyvanout“ a je vhodné přeočkovat.Spalničky patří mezi nejsnáze přenosné infekce. Rizikový je pobyt v uzavřených prostorách s více lidmi (dopravní prostředky, hromadné akce).
Kombinovaná vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám zajišťuje/posiluje imunitu proti všem třem nemocem.
Očkování proti meningokoku
Meningokokové infekce (zánět mozku a mozkových blan – meningitida, sepse atd.) mívají velmi rychlý až dramatický průběh a mohou končit smrtí. Vyskytují se celosvětově sporadicky zejména u mladých dospělých do 30 let. Vzhledem k přenosu vzdušnou cestou je vhodné očkování proti meningokoku při plánovaném pobytu v kolektivu (studium, hromadné akce).
Chci se nechat očkovat