Doporučená očkování jižní a jihovýchodní Asie

Státy a teritoria

Afghánistán, Bangladéš, Bhutan, Brunei, Čína, Filipíny, Hong Kong, Indie, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Maledivy, Myanmar (Barma), Pákistán, Papua Nová Guinea, Singapur, Srí Lanka, Taiwan, Thajsko, Vietnam

Očkování proti hepatitidě typu A a typu B

Virové záněty jater (hepatitidy, žloutenky) se vyskytují celosvětově. Jihovýchodní Asie má endemický výskyt virové hepatitidy A. Přenáší se mezi lidmi vodou, jídlem a kontaminovanými předměty (tzv. nemoc špinavých rukou). Vzhledem k teplému a vlhkému klimatu je šíření hepatitidy A v subtropických a tropických oblastech snadnější. Samotné dodržování osobní hygieny, či hygieny vody a potravy nemusí být dostačující.

Přenos hepatitidy B je možný pohlavním stykem, při nesprávně provedeném invazivním výkonu (tetování, piercing, zdravotnické ošetření) a při nitrožilním užívání drog. Očkování proti hepatitidě se doporučuje především jako ochrana před infekcí ve zdravotnickém zařízení v případě potřeby akutního ošetření, například při úrazu.

Očkování proti břišnímu tyfu

Oblast jihovýchodní Asie je endemickou oblastí výskytu břišního tyfu a paratyfů. Onemocnění se přenáší vodou a jídlem. Vzhledem k teplému a vlhkému klimatu je šíření v subtropických a tropických oblastech snadnější. Samotné dodržování osobní hygieny, či hygieny vody a potravy nemusí být dostačující. Některé kmeny původce břišního tyfu vykazují rezistenci na léčbu antibiotiky. Očkování proti břišnímu tyfu tak představuje zásadní ochranu.

Očkování proti japonské encefalitidě

Encefalitida je onemocnění, přenášené komáry, vyskytující se zejména ve venkovských zemědělských oblastech jižní a jihovýchodní Asie. Virus způsobuje zánět mozku, který může vést k trvalému postižení i smrti. Očkování proti japonské encefalitidě se doporučuje při dlouhodobějším pobytu (měsíc a déle), nebo při převaze pobytu v zemědělských oblastech.

Očkování proti tetanu, (záškrtu a černému/dávivému kašli)

Očkování proti tetanu je základním očkováním pro dospělé. Riziko nákazy tetanem při poranění, kontaminovaném z vnějšího prostředí. Spory tetanu přežívají v půdě desítky let až staletí.
Výhodné kombinovat s očkováním proti záškrtu a černému/dávivému kašli – pertusi. Záškrt i pertuse se šíří vzdušnou cestou. Ochrana z očkování v dětství nemusí být dostatečná. Dospělý člověk s pertusí může být zdrojem fatální infekce pro novorozence, nebo kojence v rodině.

Očkování proti vzteklině

Některé země jihovýchodní Asie vykazují velmi vysoký výskyt vztekliny u zvířat. Indie a Indonésie mají vůbec největší výskyt tohoto fatálního onemocnění na světě. Nejčastějším způsobem přenosu infekce je pokousání psem. Často však dochází k poranění od opic. I malé škrábnutí znamená komplikované hledání zdravotnického zařízení a absolvování nepříjemné postexpoziční profylaxe (sérum + očkování 5 dávkami vakcíny) s obvykle týdenní hospitalizací. Nelze přitom čekat na návrat do ČR – postexpoziční profylaxe musí být zahájen do 3 dnů.

Očkování proti vzteklině se doporučuje zejména při plánovaném pobytu v přírodě v odlehlejších oblastech, ale s opicemi se může cestovatel potkat i ve velkých městech v parcích.Nevýhodou očkování proti vzteklině je potřeba podat tři dávky a tedy zahájit očkování alespoň 6 týdnů před odjezdem.

Očkování proti přenosné dětské obrně (poliomyelitidě)

V oblasti jižní a jihovýchodní Asie jsou dvě země s výskytem divokého polioviru: Afghánistán a Pákistán. V některých dalších zemích (Indonésie, Myanmar, Bangladéš a další) byl zaznamenán výskyt onemocnění viry poliomyelitidy, derivovanými z živých vakcín.

Pro cesty do Afghánistánu a Pákistánu je očkování proti přenosné dětské obrně doporučováno. Při dlouhodobějším pobytu (měsíc a déle) je povinné. Do ostatních zemí lze očkování proti poliomyelitidě doporučit při dlouhodobějším pobytu, zvláště se vzdělávací a humanitární náplní.

Očkování proti choleře a cestovatelským průjmům

Očkování proti choleře lze doporučit jako bonus. Pravděpodobnost onemocnění cholerou je pro cestovatele, dodržujícího základní hygienické zásady minimální. Cestovatelské průjmy jsou ale naopak nejčastějším zdravotním problémem. Očkování poskytuje ochranu proti nejčastějšímu původci průjmů (cca ze 60%).

Očkování proti spalničkám (příušnicím a zarděnkám)

Imunita proti spalničkám u osob, které měli očkování proti spalničkám v dětství může po 10 a více letech „vyvanout“ a je vhodné přeočkovat. Spalničky patří mezi nejsnáze přenosné infekce. Rizikový je pobyt v uzavřených prostorách s více lidmi (dopravní prostředky, hromadné akce).
Kombinovaná vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám zajišťuje/posiluje imunitu proti všem třem nemocem.

Očkování proti meningokoku

Meningokokové infekce (zánět mozku a mozkových blan – meningitida, sepse atd.) mívají velmi rychlý až dramatický průběh a mohou končit smrtí. V jihovýchodní Asii se vyskytují sporadicky zejména u mladých dospělých do 30 let. Vzhledem k přenosu vzdušnou cestou je vhodné očkování proti meningokoku při plánovaném pobytu v kolektivu (studium, hromadné akce).

Chci se nechat očkovat