Doporučené očkování do Austrálie a Oceánie

Státy a teritoria

Austrálie, Fidži, Havaj, Kiribati, Nová Kaledonie, Samoa, Šalamounovy ostrovy, Tahiti, Tonga, Tuvalu, Vanuatu

Očkování proti přenosné dětské obrně (poliomyelitidě)

V některých zemích byl zaznamenán výskyt onemocnění viry poliomyelitidy, derivovanými z živých vakcín. Očkování proti přenosné dětské obrně lze doporučit při dlouhodobějším pobytu, zvláště se vzdělávací a humanitární náplní.

Očkování proti choleře a cestovatelským průjmům

Očkování proti choleře lze doporučit jako bonus. Pravděpodobnost onemocnění cholerou je pro cestovatele, dodržujícího základní hygienické zásady, minimální. Cestovatelské průjmy jsou ale naopak nejčastějším zdravotním problémem. Očkování poskytuje ochranu proti nejčastějšímu původci průjmů (cca ze 60%).

Očkování proti meningokoku

Meningokokové infekce (zánět mozku a mozkových blan – meningitida, sepse atd.) mívají velmi rychlý až dramatický průběh a mohou končit smrtí. Vyskytují se celosvětově sporadicky zejména u mladých dospělých do 30 let. Vzhledem k přenosu vzdušnou cestou je vhodné očkování proti meningokoku při plánovaném pobytu v kolektivu (studium, hromadné akce).

Proti tetanu (záškrtu a černému/dávivému kašli)

Očkování proti tetanu je základním očkováním pro dospělé. Riziko nákazy tetanem při poranění, kontaminovaném z vnějšího prostředí. Spory tetanu přežívají v půdě desítky let až staletí.

Výhodné kombinovat s očkováním proti záškrtu a černému/dávivému kašli – pertusi. Záškrt i pertuse se šíří vzdušnou cestou. Ochrana z očkování v dětství nemusí být dostatečná. Dospělý člověk s pertusí může být zdrojem fatální infekce pro novorozence, nebo kojence v rodině.

Proti hepatitidě typu A a typu B

Virové záněty jater (hepatitidy, žloutenky) se vyskytují celosvětově. Přenáší se mezi lidmi vodou, jídlem a kontaminovanými předměty (tzv. nemoc špinavých rukou). Vzhledem k teplému a vlhkému klimatu je šíření hepatitidy A v subtropických a tropických oblastech snadnější. Samotné dodržování osobní hygieny, či hygieny vody a potravy nemusí být dostačující.

Přenos hepatitidy B je možný pohlavním stykem, při nesprávně provedeném invazivním výkonu (tetování, piercing, zdravotnické ošetření) a při nitrožilním užívání drog. Očkování proti hepatitidě se doporučuje především jako ochrana před infekcí ve zdravotnickém zařízení v případě potřeby akutního ošetření, například při úrazu.

Očkování proti břišnímu tyfu

Onemocnění se přenáší vodou a jídlem. Vzhledem k teplému a vlhkému klimatu je šíření v subtropických a tropických oblastech snadnější. Samotné dodržování osobní hygieny, či hygieny vody a potravy nemusí být dostačující. Některé kmeny původce břišního tyfu vykazují rezistenci na léčbu antibiotiky. Očkování proti břišnímu tyfu tak představuje zásadní ochranu. Není nutné pro pobyt v Austrálii nebo na Novém Zélandu.

Očkování proti spalničkám (příušnicím a zarděnkám)

Imunita proti spalničkám u osob, které měli očkování proti spalničkám v dětství může po 10 a více letech „vyvanout“ a je vhodné přeočkovat. Spalničky patří mezi nejsnáze přenosné infekce. Rizikový je pobyt v uzavřených prostorách s více lidmi (dopravní prostředky, hromadné akce).

Kombinovaná vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám zajišťuje/posiluje imunitu proti všem třem nemocem. Některé země Oceánie se potýkají s rozsáhlými epidemie spalniček a mohou při vstupu do země vyžadovat doklad o provedeném očkování, nebo ochranné hladině protilátek.

Chci se nechat očkovat