Doporučená očkování do Karibiku a Střední Ameriky

Státy a teritoria

Bahamy, Barbados, Belize, Bermudy, Dominika, Dominikánská rep., El Salvador, Grenada, Guadeloupe, Guatemala, Haiti, Honduras, Jamajka, Kostarika, Kuba, Martinik, Mexiko, Nikaragua, Panama, Portoriko, Sao Tome a Principe, St. Kitts a Nevis, St. Lucia, St. Vincent a Grenadiny, Trinidad a Tobago

Očkování proti choleře a cestovatelským průjmům

Pravděpodobnost onemocnění cholerou je pro cestovatele, dodržujícího základní hygienické zásady minimální, byť se zde vyskytují epidemie cholery. Cestovatelské průjmy jsou ale naopak nejčastějším zdravotním problémem. Očkování proti choleře poskytuje ochranu proti nejčastějšímu původci průjmů (cca ze 60%).

Očkování proti spalničkám (příušnicím a zarděnkám)

Imunita proti spalničkám u osob, které měli očkování proti spalničkám v dětství může po 10 a více letech „vyvanout“ a je vhodné přeočkovat. Spalničky patří mezi nejsnáze přenosné infekce. Rizikový je pobyt v uzavřených prostorách s více lidmi (dopravní prostředky, hromadné akce).
Kombinovaná vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám zajišťuje/posiluje imunitu proti všem třem nemocem.

Očkování proti meningokoku

Meningokokové infekce (zánět mozku a mozkových blan – meningitida, sepse atd.) mívají velmi rychlý až dramatický průběh a mohou končit smrtí. Vyskytují se celosvětově sporadicky zejména u mladých dospělých do 30 let. Vzhledem k přenosu vzdušnou cestou je vhodné očkování proti meningokoku při plánovaném pobytu v kolektivu (studium, hromadné akce).

Očkování proti žluté zimnici

Očkování proti žluté zimnici může být vyžadováno od cestovatelů, kteří přichází ze zemí s výskytem žluté zimnice (nejblíže státy tropické jižní Ameriky). Někdy je za stát s výskytem onemocnění považována i Panama, kde však byly případy zaznamenávány spíš historicky v jižní části území.
Vzhledem k přenosu komáry je prevencí žluté zimnice i používání repelentů, moskytiér a další postupy k ochraně před poštípáním hmyzem.

Očkování proti tetanu (záškrtu a černému/dávivému kašli)

Očkování proti tetanu je základním očkováním pro dospělé. Riziko nákazy tetanem při poranění, kontaminovaném z vnějšího prostředí. Spory tetanu přežívají v půdě desítky let až staletí.
Výhodné kombinovat s očkováním proti záškrtu a černému/dávivému kašli – pertusi. Záškrt i pertuse se šíří vzdušnou cestou. Ochrana z očkování v dětství nemusí být dostatečná. Dospělý člověk s pertusí může být zdrojem fatální infekce pro novorozence, nebo kojence v rodině.

Proti hepatitidě typu A a typu B

Virové záněty jater (hepatitidy, žloutenky) se vyskytují celosvětově. Přenáší se mezi lidmi vodou, jídlem a kontaminovanými předměty (tzv. nemoc špinavých rukou). Vzhledem k teplému a vlhkému klimatu je šíření hepatitidy A v subtropických a tropických oblastech snadnější. Samotné dodržování osobní hygieny, či hygieny vody a potravy nemusí být dostačující.

Přenos hepatitidy B je možný pohlavním stykem, při nesprávně provedeném invazivním výkonu (tetování, piercing, zdravotnické ošetření) a při nitrožilním užívání drog. Očkování proti hepatitidě se doporučuje především jako ochrana před infekcí ve zdravotnickém zařízení v případě potřeby akutního ošetření, například při úrazu.

Očkování proti břišnímu tyfu

Onemocnění se přenáší vodou a jídlem. Vzhledem k teplému a vlhkému klimatu je šíření v subtropických a tropických oblastech snadnější. Samotné dodržování osobní hygieny, či hygieny vody a potravy nemusí být dostačující. Některé kmeny původce břišního tyfu vykazují rezistenci na léčbu antibiotiky. Očkování proti břišnímu tyfu tak představuje zásadní ochranu.

Očkování proti vzteklině

Nejčastějším způsobem přenosu infekce je pokousání psem. Dostupnost postexpoziční profylaxe (sérum + očkování 5 dávkami vakcíny) může být problematická. Očkování proti vzteklině je vhodné zejména při dlouhodobějším pobytu poznávacího charakteru nebo při zamýšleném styku se zvířaty.

Chci se nechat očkovat