Prevence proti koronaviru

Usnesení vlády z 18.3.2020 nařídilo všem osobám povinnost používat mimo bydliště prostředky na ochranu dýchacích cest z důvodu prevence koronaviru. Podle tohoto usnesení je třeba mít při pohybu a pobytu mimo bydliště zakrytá ústa a nos respirátorem, rouškou, ústenkou, šátkem, šálou či jinými prostředky, které brání šíření kapének.

Jaká je tedy účinnost jednotlivých ochranných prostředků? Kdy a jak je nejeefektivnější je v prevenci proti koronaviru používat?

Vycházejme z toho, že hlavním cílem všech opatření je přerušit cestu přenosu koronaviru a zajistit prevenci před jeho nakažením. Virus se u infikovaného člověka nachází na povrchu sliznic dýchacích cest. Při kašli, smrkání, ale i při pouhém mluvení a dýchání v podobě kapének těchto sekretů opouští tělo infikované osoby a dostává se tak do okolního prostředí.

Jsou pak dvě cesty, jak se takto uvolněným původcem nemoci infikovat. Buď kapénky přímo vdechneme, nebo se virus dostane na povrchy a odtud dotykem do úst, nosu, nebo do očí.

Účinnou prevenci proti koronaviru zajišťují masky

Před vdechnutím viru v kapénkách sekretů dýchacích cest zajišťují prevenci proti koronaviru improvizované prostředky jen omezeně. Plnou ochranu skýtají buď celoobličejové masky, nebo tzv. polomasky (kryjí jen nos a ústa), do kterých se vzduch dostává přes účinné filtry. Tyto filtry se označují podle norem třídou FFP3, nebo N95. V této třídě se vyrábí také tzv. respirátory, kdy je celá polomaska tvořena materiálem filtru. Tyto masky a respirátory mívají osazen výdechový ventil, který usnadňuje dýchání. Ventilem se dostává vzduch pouze při výdechu a je důležité, že tento vzduch již není nijak filtrován. Takové respirátory nebo masky tedy nejsou vhodné pro již infikované osoby - nezabrání šíření kapének do okolí. Ve svém důsledku tedy ani nevyhovují výše zmíněné dikci usnesení vlády z 18.3.2020.

Respirátory nebo polomasky s filtrem mohou být také nižší třídy - FFP2. Tyto filtry jsou vyvinuty primárně na ochranu před prachem nebo vlákny azbestu. Nemusí zabránit proniknutí částic velikosti viru. Čerstvé kapénky by se však na vláknech filtru zachytit rovněž měly a proto je lze používat např. ve zdravotnictví či sociálních službách tam, kde přímo nehrozí vznik infekčního aerosolu (běžná ošetřovatelská činnost, běžný kontakt s potenciálně infekčním pacientem). Naopak při činnostech, kdy k tvorbě infekčního aerosolu dochází, nebo může docházet (vyšetření dýchacích cest, odsávání, výtěry nosu a nosohltanu, bronchoskopie, intubace a další) je nutné používat nejvyšší třídu respirátorů nebo filtrů, tedy FFP3.

Respirátory a polomasky třídy FFP2 bez výdechového filtru lze rovněž použít jako ochranu před šířením kapének ve smyslu citovaného usnesení vlády. Pro tento účel lze však prakticky se stejným efektem použít i běžné jednorázové "papírové" ústenky, či textilní roušky, pokud jsou bavlněné z hustě tkaného plátna. Hlavním problémem při jejich nošení je vlhkost. Jakmile rouška / ústenka, ale i improvizovaný šátek, nebo šála zvlhnou, stávají se pro virus propustné. Je proto třeba je při dlouhodobém nošení měnit.

Jednorázové prostředky (respirátory, roušky) by se po použití měly likvidovat jako nebezpečný infekční odpad. Vzhledem k celosvětovému nedostatku těchto prostředků se množí doporučení a studie, zabývající se jejich dezinfekcí a opakovaným použitím. U textilních roušek je to relativně jednoduché. Stačí je vyprat při teplotě 60°C a vyšší a před dalším použitím přežehlit. Ostatní materiály se dezinfikují již hůře - v úvahu připadá germicidní UV záření (to však působí jen na površích), ozón či další chemické dezinfekční prostředky podle druhu materiálu. To jsou však vše postupy, které nelze použít v domácím prostředí.

Proto bychom měli dodržovat pravidlo, že respirátory, masky, ale i jednorázové lékařské roušky, je třeba přenechat zdravotníkům a sociálním pracovníkům pro ošetřování nemocných, potenciálně nebo skutečně infikovaných koronavirem. Pro civilní použití je nejlepší textilní rouška a vzhledem k účelu ji lze celkem dobře nahradit i šátkem.

Na plastovém povrchu koronavirus přežije až 3 dny

Kapénky jsou poměrně těžké, udává se, že by neměly "doletět" dále než 2 metry. Naopak schopnost přežití nového koronaviru (SARS-CoV-2) na neživých předmětech a površích je poměrně dobrá. Na plastovém povrchu může vydržet životaschopný podle některých studií až 3 dny. Při všeobecném dodržování vládního usnesení je tak mnohem rizikovější druhá cesta přenosu - kontaminace rukou na površích, kde virus v kapénkách ulpěl a přežil.

Rukama se pak infekční původce dostane na obličej nebo i přímo do úst, nosu či očí. Před touto cestou přenosu žádné roušky, respirátory ani masky přímo nechrání. Nepřímou ochranu skýtá nošení jakékoliv ochrany nosu a úst, které zabrání tvorbě infekčních kapének. Přímou ochranou je dodržování pravidel hygieny rukou - tedy časté mytí rukou teplou vodou a mýdlem a pokud to není možné, použití dezinfekčních prostředků na ruce. Důležitý je samozřejmě také úklid a dezinfekce ploch a povrchů, zejména na veřejných místech.

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví z 26.3.2020 nařídilo, aby prodejny potravin se samoobslužným prodejem poskytovaly bezplatně zákazníkům jednorázové rukavice nebo podobné ochranné prostředky (sáčky). Jaký význam tedy má používání rukavic v prevenci koronaviru? Jednorázové rukavice jistě chrání před kontaminací vlastních rukou. Přenos viru na rukavicích z jednoho předmětu či povrchu na jiný však zůstává stále stejný. Je rovněž nutné správně rukavice po použití svlékat. Jinak hrozí opět kontaminace rukou a k přenosu viru opět může dojít. Při svlékání jednorázových rukavic je třeba postupovat tak, abychom se holou rukou nedotkli jejich vnější strany.

Tento postup dobře znají zdravotníci a je přesně opačný, než je postup při navlékání sterilních rukavic např. před operací. Rukou v rukavici tedy svlékáme druhou rukavici z vnější strany, nejlépe tak, aby se ihned otočila naruby. Holou rukou pak musíme zbývající rukavici chytit z vnitřní strany a opět svléci nejlépe přetažením na rubovou stranu. Použité rukavice pak odhodíme do kontejneru na nebezpečný infekční odpad a ruce si umyjeme teplou vodou a mýdlem, nebo alespoň použijeme dezinfekci.

Textilní rukavice na více použití nebo dokonce pletené zimní rukavice nemají valný význam v prevenci přenosu viru. Naopak se mohou stát jeho depozitem, kde virus přežije i několik dní. Rukavice mohou také u některých lidí vzbuzovat falešný pocit bezpečí před nákazou. Jejich všeobecné používání proto nelze doporučit.

Oděvy z venku nenoste doma

Posledním tématem tohoto článku jsou ochranné oděvy. Ze záběrů televizí známe jednorázové kombinézy lékařů a záchranářů nebo kompletní izolační oděvy hasičů, které lze dezinfikovat. Jejich použití je samozřejmě vyhrazeno pro situace, kdy je setkání s infekčním původcem jisté nebo vysoce pravděpodobné. Například při odběrech vzorků nebo ošetřování závažně nemocných na jednotkách intenzivní péče. I pro ochranné oděvy platí podobná pravidla, jako bylo výše uvedeno pro používání rukavic. Jejich použití je třeba brát jako pomůcku, ale nespoléhat se, že nás absolutně chrání.

Zároveň je třeba striktně dodržovat pravidla při svlékání takových oděvů. I u profesionálů je obvyklé, že na svlékání ochranného oděvu dohlíží další osoba, která radí jak postupovat, aby nedošlo k další kontaminaci těla nebo jiného oděvu. To, co platí pro ochranné oděvy je však vhodné mít na paměti také pro běžný občanský oděv a zacházení s ním při příchodu domů. Například bychom neměli ve venkovním oděvu chodit po bytě. Je vhodné svléknout alespoň kabát nebo bundu hned za dveřmi a co nejdříve se převléci do domácího oděvu. Venkovní oděv pak ukládejme tak, aby nemohl kontaminovat jiné části šatníku a podobně. Dezinfikovat některé materiály lze jen obtížně. Musíme k vnějším částem oděvu proto přistupovat tak, jako by byly potenciálně infekční. Po převléknutí si opět umyjeme ruce, nebo vydezinfikujeme. Co platí pro domácnost, mělo by se analogicky používat i na pracovišti při převlékání do pracovního oděvu.

Máte dotazy?

Neváhejte nás kontaktovat. Jsme tu pro vás.

Zdroje:
Usnesení vlády ČR č. 247 z 18.3.2020 při přijetí krizového opatření (používání ochrany dýchacích cest) 
Mimořádné opatření MZ z 26.3.2020 (vyjímky z uzavření obchodů) 
Onemocnění novým koronavirem – COVID-19 (coronavirus disease 2019),Základní informace o onemocnění, Státní zdravotní ústav. 
ČSN EN 149+A1: Ochranné prostředky dýchacích orgánů – Filtrační polomasky k ochraně proti částicím – Požadavky, zkoušení a značení.
NIOSH-Approved Particulate Filtering Facepiece Respirators. NIOSH, CDC. 

Autor: MUDr. Pavel Slezák, 30.3.2020