Pozor na nemoci přenášené hmyzem

Pozornost laické i odborné veřejnosti je v posledních dnech soustředěna na hrozbu koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19. Pandemie koronaviru však pomine a my nesmíme zapomínat i na další hrozby infekčních onemocnění. Proti mnohým z nich přitom máme účinnou ochranu - očkování.

Po letošní zimě - nezimě lze v nastávající sezóně očekávat mimořádnou aktivitu klíšťat a s tím spojený zvýšený výskyt jimi přenášených nemocí. Jejich aktivita byla letos pozorována už na přelomu ledna a února a bude závislá zejména na četnosti srážek a s tím související vlhkosti vzduchu. Více než teplo potřebují klíšťata vzdušnou vlhkost.

Očkování proti nemocem přenášených hmyzem

Podle některých předpovědí lze letos očekávat i velmi teplé léto, což může vést k vystupňování dalšího fenoménu - rozšiřování exotických druhů komárů, kteří rovněž přenáší řadu nemocí.
Velice snadno by se tedy mohlo stát, že se letní euforie ze zvládnutí koronavirové pandemie změní v nové obavy z přibývajících hmyzem přenášených nemocí. Skutečnost budeme moci pozorovat v závěru léta a na začátku podzimu, kdy výskyt těchto infekcí vrcholí. To už ale bude pozdě na nějaká opatření a očkování. Připravme se tedy v mezích možností už nyní.

Jaké nemoci tedy hrozí od krev sajícího hmyzu v Evropě?

Nejznámější a nejčastější jsou dvě. Klíšťová encefalitida a Lymeská borrelióza. Z méně známých to mohou být jak parazitární, tak bakteriální i virové infekce - Tularémie, Ehrlichióza, Babesióza, Anaplasmóza či různé druhy virových horeček (západonilská, chikungunya, dengue aj.). Malárie se zatím v Evropě vyskytla jen v nejjižnějších oblastech Řecka. Z historických pramenů je však známo, že výskyt malárie, neboli bahenní horečky byl popisován i na jižní Moravě.

Očkování proti klíšťové encefalitidě

Na co tedy myslet (kromě koronaviru) a jak předejít nepříjemným, ale i závažným zdravotním následkům, které nastávající sezóna může přinést?
Na prvním místě je určitě očkování proti klíšťové encefalitidě. Kdo dosud nebyl očkován, potřebuje k navození imunity dostat alespoň dvě dávky vakcíny s tím, že s nástupem ochrany může počítat až zhruba za 2 týdny po druhé dávce. Běžný odstup mezi dvěma dávkami je 1 až 3 měsíce. V případě potřeby rychlejší imunizace lze podat dvě dávky v odstupu 2 týdnů, nebo 3 dávky v odstupu 1 a 2 týdny. V obou případech pak dochází k vytvoření ochrany za měsíc od zahájení očkování. Zkrácené dvoudávkové schéma však není vhodné pro každého. Zvláště u osob s předpokládanou horší imunitní odezvou (zejména u seniorů) by měla být na místě opatrnost. Očkující lékař by měl posoudit, zda přínos z rychlejšího nástupu imunity opravdu převáží riziko její nedostatečné úrovně.

Proti lymeské borrelióze očkovat nelze

Proti lymeské borrelióze, stejně jako proti ostatním nemocem, které mohou u nás přenášet klíšťata a komáři se očkovat nemůžeme. V době největší aktivity klíšťat (teplo, vlhko) je ideální vůbec do biotopů, kde se vyskytují nechodit (husté travnaté a lesnaté porosty), případně se pohybovat jen po zpevněných cestách. Určitou ochranu skýtá oděv a chemické repelenty. Oděv má být nejlépe světlý, hladký a zakrývající spolehlivě celé končetiny. Repelenty jsou chemické látky, které odpuzují hmyz. Zlatým standardem mezi repelenty je diethyltoluamid, známý mezi cestovateli pod zkratkou DEET. Používají se i jiné látky např. icaridin, či rostlinné výtažky a oleje (tea tree oil, výluh z hřebíčku apod.). Na rozdíl od insekticidů, repelenty hmyz nezabíjí, jen odpuzují, resp. vedou k tomu, že hmyz nezačne na ošetřené pokožce sát.

Klíště odstraňujte s opatrností

Další důležitou ochranou před vznikem onemocnění, přenášených klíšťaty a dalším hmyzem je správný postup po přisátí. Klíště je třeba co nejdříve odstranit. Proto je důležité si po návratu z přírody prohlédnout celé tělo. Klíšťata se nejčastěji přisají v oblastech kožních záhybů a v místech, kde je tenčí kůže. Jedná se o čas. Čím dříve klíště odstraníte, tím menší je infekční dávka a tím menší je pravděpodobnost propuknutí onemocnění. U poštípání jiným, krev sajícím hmyzem je vhodné místo včas ošetřit např. protialergickým, nebo chladivým gelem, či roztokem (v nouzi postačí i alkohol), aby se zabránilo nepříjemnému svědění a rozvoji případné alergické reakce.

Třetí fází prevence proti nemocem, přenášeným hmyzem, je pak sledování zdravotního stavu po přisátí/bodnutí. U lymeské borreliózy je již obecně znám výskyt kožní reakce označované jako migrující erytém (erythema migrans) - zarudnutí větších rozměrů (10 i více cm), někdy se středovým výbledem. Nemusí se přitom objevit jen v místě přisátí klíštěte ale i na jiných místech těla - proto je označován jako migrující. Taková reakce by měla být jasnou indikací k návštěvě lékaře a předpisu antibiotik. Naopak pouhý laboratorní průkaz protilátek proti borreliím v krvi neznamená ve většině případů onemocnění a antibiotika by se tak neměla nasazovat.

Klíčovou roli hraje imunitní systém

Pokud všechna preventivní opatření selžou, závisí na imunitním systému organismu, zda a jak se s infekcí vypořádá. V případě klíšťové encefalitidy jsou nejzávažnější neurologické komplikace, které mohou vést až různému stupni ochrnutí, psychickým změnám i smrti. Nejohroženější jsou (opět) hlavně senioři. Lymeská borrelióza v pozdějších stádiích (neléčená, nebo nedostatečně léčená) může napodobovat nejrůznější nemoci a postižení. Potíže jsou často chronické, dlouhodobé a mohou být i invalidizující. Lymeská borrelióza se dá léčit antibiotiky, pokud se zachytí v časném stadiu. Klíšťová encefalitida, stejně jako další virové infekce nemá žádný specifický lék. Léčba je jen podpůrná. Podobně jako u současné hrozby číslo 1: koronaviru.

Máte dotazy?

Nebo chcete vědět více? Neváhejte mě kontaktovat.

Zdroje:
Tick-borne diseases. European Centre for Disease Prevention and Control. 
Nemoci přenášené hmyzem a roztoči. Státní zdravotní ústav. 
SPC registrovaných očkovacích látek proti klíšťové encefalitidě. Státní ústav pro kontrolu léčiv. 

Autor: MUDr. Pavel Slezák, 23.3.2020.