Tetanus

Bakteriální infekční onemocnění s neurologickými příznaky (křeče), způsobované anaerobní bakterií Clostridium tetani.

Původce: Clostridium tetani. Anaerobní bakterie, tzn. roste v prostředí bez přístupu vzduchu. V nepříznivých podmínkách vytváří vysoce odolné spory, které mohou přežívat např. v půdě po staletí. Bakterie produkuje toxin, který působí na motorické nervové svazky.

Zdoj: Bakterie Clostridium tetani jsou běžnou mikroflórou tlustého střeva zvířat, zejména koní. S jejich výkaly se dostávají do půdy, kteou spory kontaminují na velmi dlouhodou dobu. Člověk je zdrojem infekce jen vzácně. Při porodu v nehygienických podmínkách může onemocnět novorozenec, obvykle infekcí pupečníku.

Přenos: Kontaminovanými předměty do hlubších ran (množení bakterií bez přístupu vzduchu). Typicky válečná poranění, bércové vředy, nesterilní nástroje ke zdravotnickému ošetření, injekční jehly a roztoky u uživatelů drog.

Vnímavost: Očkovaný člověk a novorozenec očkované matky jsou chráněni. Po zavedení očkování se výskyt tetanu přesunul do vyšších věkových kategorií (opomenutí přeočkování), kde vzrůstá úmrtnost na 50 - 100%. Novorozenecký tetanus se vyskytuje hlavně v rozvojových zemích v důsledku nedostatečné imunizace matek a špatných hygienických podmínek při porodech.

Klinický obraz: Inkubační doba 10 - 14 dnů (3 - 21 dnů). Svalové křeče různé závažnosti o záškubů v oblasti poranění až po celkové křeče s lukovitým prohnutím těla (opistotonus), křečí žvýkacích svalů (risus sardonicus) a nemožností dýchání. Léčba: podání antitoxinu, svalová relaxace, umělá ventilace.

Prevence: očkování - 4 dávky v dětství, nebo 3 v dospělosti s pravidelným přeočkováním po 10 - 20 letech.

 

Literatura: Manuál prevence v lékařské praxi, IV. Základy prevence infekčních onemocnění. Státní zdravotí ústav, Národní program zdraví, Praha, 1996.

Sdílet/Líbí se mi