Středisko očkování a cestovního lékařství s.r.o.

Žloutenka, hepatitida - hepatitis

Jde o zánětlivé onemocnění jater převážně virového původu.Žluté zbarvení kůže  označováné jako žloutenka, je příznak, který hepatitidu může a nemusí oprovázet a zároveň se může objevit v řadě jiných onemocnění ( jater, žlučníku a slinivky břišní). Nejčastější je žloutenka A a B.

K očkování proti žloutence A, B používáme:

Infekcí napadajících játra je celá řada. Pouze některé z nich však mají patologický vliv na organismus. Jako první byly izolovány viry hepatitidy A a B. Poté se objevily i hepatitidy, u kterých se nepodařilo prokázat ani vir hepatitidy A ani vir hepatitidy B; nazvaly se nonA-nonB hepatitidy. Tato skupina byla dále klasifikována. V současné době je obecně uznáváno 5 druhů infekčních hepatitid: A, B, C, D a E. Někdy se mluví i o hepatitidě G, ta je však neškodná lidskému organismu a ačkoli je člověk viru hostitelem, nedochází k zánětu jaterní tkáně. Zajímavostí je, že virus hepatitidy G brzdí rozvoj infekce HIV, neboť snáze obsazuje v tkáních místa vhodná pro další rozvoj těchto virů. Hepatitida G byla objevena v roce 1996 a virus patří do skupiny FLAVIVIRIDAE.

Žloutenka A, hepatitida A je akutní infekční onemocnění, které postihuje játra a jeho průvodním jevem je často žloutenka. Je způsobeno RNA virem hepatitidy A (HAV)z rodiny Picornaviridae. Přenáší se zejména fekálně-orální cestou (označována laicky jako nemoc špinavých rukou), ostatní druhy přenosu jsou vzácné. U hepatitidy A nebyl prokázán přechod do chronického stádia. Projevuje se většinou mezi 15 a 45 dnem od nákazy. Příznaky hepatitidy mohou být tmavá moč a světlá stolice, zažloutlá bělma a kůže, celková únava a další. Tyto symptomy se však nemusí prakticky vůbec projevit. Zvláště u dětí a mladých lidí se často stává, že nemoc vůbec nezaregistrují a přechodí ji. Pro dobrou regeneraci jater je nutné po dobu zánětu striktně dodržovat alkoholovou abstinenci. Proti hepatitidě A lze očkovat.

Žloutenka B, Hepatitida B je další z infekčních hepatitid. Je způsoben DNA virem hepatitidy B (HBV) z rodiny Hepadnaviridae. Může být jak akutní, tak chronická. Je velmi snadno přenosná tělesnými tekutinami (sliny, krev, sperma, poševní sekret). Nebezpečí nákazy představují také nekvalitní tetovací a piercingová studia. Hepatitidou B bylo nebo je infikováno přes 2 miliardy lidí. Proti hepatitidě B lze očkovat, od roku 2000 se proti ní v České republice očkují děti plošně.

Hepatitida C je přenosná především krví. V literatuře jsou jako alternativní formy přenosu popsány pohlavní styk a přenos z matky na plod. Často se však ve skutečnosti jedná zase o přenos krví, neboť k přenosu dochází pouze v případech, kdy během sexu resp. porodu dochází ke krvavým poraněním na obou stranách a krev obou lidí se mísí. K epidemickému rozšíření hepatitidy C došlo v Egyptě, kde se nakazilo obrovské množství lidí (až 20 % populace) při plošném očkování lidí proti schistosomiáze nesterilními jehlami. Hepatitida C se v 70 - 85 % případů stává chronickou. Virus patří do skupiny RNA virů Flaviviridae a obecně se označuje jako virus hepatitidy C (HCV). Hepatitidou C trpí asi 170 miliónů lidí po celém světě. Jedná se o nebezpečnou chorobu, která má však ve velké většině případů velmi pomalou progresi. Než se zánět jater rozvine do podoby, která by člověka ohrožovala na životě mohou uplynout i desítky let. Velký vliv na stav jater má životospráva pacienta. Pokud se vyhýbá alkoholu a přepáleným tukům, probíhá nemoc takřka asymptomaticky. Proti hepatitidě C nelze očkovat. Jak je možné, že virus zůstával celá léta bez povšimnutí, a pak najednou vyvolal epidemii? Pro vysvětlení je potřeba uvědomit si způsob přenosu viru a připomenout historii. Virus se přenáší převážně nakaženou krví. První obrovskou rizikovou skupinu tvoří pacienti, kteří podstoupili transfuzi krve. Druhou reprezentují uživatelé nitrožilních drog. Do čtyřicátých let 20. století se krevní transfuze prováděly jen ojediněle. Jejich široké rozšíření si vynutila až zranění druhé světové války. S dalším vývojem medicíny se krevní transfuze staly rutinně prováděným výkonem. Šedesátá léta ve znamení společenské revoluce přinesla masivní rozšíření uživatelů drog. Používání společné jehly několika lidmi bylo běžným jevem. Pozvolný nástup onemocnění a jeho vleklý průběh s minimem viditelných příznaků způsobují, že se mnoho pacientů z této generace dozvídá o své chorobě až dnes... Céčko není jen další obyčejná "žloutenka". Pozornost věnovaná viru HIV a jím vyvolanému onemocnění AIDS ne zcela právem odsunula hepatitidu C na okraj zájmu veřejnosti. Hepatitida C se však stává velkým zdravotním problémem dneška. Její chronickou formou trpí podle odhadů přes 175 milionů lidí na celém světě - to jsou přibližně 3 % světové populace. Jen ve Spojených státech žijí odhadem 4 miliony nemocných hepatitidou C. To představuje téměř 2 % tamní populace. Svým výskytem je tak céčko v USA rozšířenější než infekce virem HIV. Každým rokem přibývá 35 tisíc nových případů akutní hepatitidy typu C. Česká republika patří mezi státy s relativně nízkým výskytem hepatitidy C. Ze statistik vyplývá, že virem hepatitidy C (HCV) jsou infikovány přibližně 0,2 procenta naší populace. V praxi to znamená, že nemocí trpí každý pětistý občan naší republiky. V budoucnu se však očekává strmý nárůst.  Hepatitida C se nejčastěji vyskytuje v rizikových skupinách, jejichž členové z naprosté většiny nejsou vyšetřeni. Hepatitida D je způsobena RNA virem hepatitidy Hepatitis delta (D) virus (HDV) a v České republice se prakticky nevyskytuje. Vždy je vázán na přítomnost viru hepatitidy B. Očkováním je tedy očkování proti hepatitidě B.

Hepatitida E je způsobena RNA virem hepatitidy E (HEV) ze skupiny Hepeviridae a má podobné příznaky jako hepatitida A. Její průběh může být bouřlivý, například u těhotných žen. Vyskytuje se především v rozvojovém světě a do České republiky ji velmi vzácně zavlečou cestovatelé. Proti hepatitidě E zatím není vakcína. Chronické záněty jater Pokud zánět jater přechází do chronicity začíná dochází v játrech nejprve k takzvané fibróze a posléze i cirhóze. V játrech vznikají drobounké jizvičky, které se zacelují kožovitou hmotou na úkor původní jaterní tkáně. Játra jsou jako funkční orgán značně naddimenzována a uvádí se, že na pročištění krve pro celý organizmus by pravděpodobně stačila jen desetina jater. Může to trvat měsíce až roky než dojde k cirhóze. V závěrečných stádiích cirhózy dochází k selhání jater a prudce se zvyšuje riziko onemocnění jater rakovinou. Léčba hepatitid Hepatitidy obecně se léčí jen těžko. V akutní fázi je důležité držet dietu a zcela se vyvarovat alkoholu a přepálených tuků. Pomáhá pacientům podávat vitamíny, flavobion, lipovitan, esenciale a odvar z ostropeřce mariánského. V chronické fázi se kromě vitamínů a diet používá také léčba interferonem a pegylovaným interferonem často v kombinaci s ribavirinem. Interferon je bílkovina produkovaná buňkami našeho imunitního systému aby bránila množení virů v buňkách. Při fulminantním průběhu onemocnění dochází k přehnané imunitní reakci organizmu, který začne likvidovat postižené buňky. Stává se to asi v jednom z tisíce případů a pacient během několika dní umírá.

Faktory zvyšující pravděpodobnost onemocnění hepatitidou

  • nedostatečná hygiena (A, E)
  • intravenózní užívání drog (B, C, D)
  • promiskuitní praktikování análního sexu (A, B, C, D, E)
  • promiskuita (B, C, D)
  • další pohlavní choroby (B, C, D)
  • práce ve zdravotnictví (A, B, C, D)

informace na této stránce byly převzaty z internetového informačního centra vakciny.net

Sdílet/Líbí se mi