Očkování proti dětské obrně

Dětská obrna

Příčinou dětské přenosné obrny je infekce virem dětské obrny. Tyto viry se vylučují stolicí, odkud mohou prostřednictvím nemytých rukou, kontaminované vody, potravin nebo předmětů zpětně nakazit člověka. V současné době je do některých zemí ( do Sýrie, Pákistánu a Kamerunu očkování povinné). Způsob nákazy je orofekální i kapénkový. Nejčastěji se toto onemocnění vyskytuje v létě a na podzim. U většiny infikovaných osob se toto onemocnění nemusí vůbec projevit. Tyto osoby se stávají nositeli viru, který se dále šíří kapénkovým způsobem.

Proti dětské obrně nabízíme tato očkování:

Od roku 1939, kdy tehdejší Československo postihla první velká epidemie, se útoky této nemoci opakovaly v intervalech 3 až 5 let. Poslední velká epidemie postihla naši zemi na jaře v roce 1957. Ještě v padesátých letech u nás umíralo každoročně více než padesát ze 600 dětí, u kterých propukla klinicky zřejmá dětská obrna. V té době byla poprvé použita inaktivovaná očkovací látka, která úspěšně epidemii zastavila. Teprve v roce 1960 po zavedení živé oslabené vakcíny podle Sabina, kterou připravil kolektiv Doc. MUDr. Slonima v Ústavu sér a očkovacích látek v Praze, se podařilo eliminovat toto onemocnění na území celého Československa. Od té doby nebyl zaznamenán žádný případ onemocnění v ČR. Onemocnění se však může vyskytnout jako importovaná nákaza z oblastí, kde se očkování neprovádí důsledně nebo kde skupiny lidí očkování odmítají. Se vzrůstající migrací obyvatelstva se tato pravděpodobnost zvyšuje. Dnes je proti dětské přenosné obrně každoročně očkováno více než 98% dětí.Vymýcení dětské přenosné obrny do roku 2000 se stalo prvořadým úkolem programu očkování vyhlášeného Světovou zdravotnickou organizací, ke kterému se přihlásila i naše republika.

Od zavedení celoplošného očkování až do roku 2007 se u nás používala výhradně živá perorální vakcína (OPV). Očkování s ní bylo u nás bylo unikátní právě v tom, že se provádělo kampaňovitě a to vždy v březnu a květnu, což mělo řadu administrativních výhod a tento způsob očkování vedle k vysokému stupni proočkovanost české populace. Od počátku roku 2007 se do českého očkovacího kalendáře zavedla inaktivované parenterální forma vakcíny proti dětské přenosné obrně, se kterou se nově narozené děti očkují v rámci kombinovaného očkování se šestivalentní vakcínou. Jako monovakcína se používá v rámci pravidelného očkování k boosteraci v 11. roce.

Virus dětské obrny se zachytí a začne rozmnožovat na sliznici v nosu, ústech, krku a zejména střevním traktu infikované osoby. Inkubační doba onemocnění bývá 7-14 dní. Infekce se v naprosté většině případů neprojeví. Virus dětské obrny se přechodně vylučuje stolicí a hleny infikovaných osob, které se stávají nositeli. Mírnější formy dětské obrny obvykle začínají náhle a trvají po dobu několika málo dní. Může se objevit zvýšená teplota, nevolnost, bolesti hlavy a bolesti břicha. Někdy pacienti mohou cítit bolest a ztuhlost zad a nohou.

Zasáhnou-li viry dětské obrny centrální nervový systém, mohou se rozvinout těžší formy dětské obrny. Onemocnění může probíhat ve dvou fázích. Zpočátku se nemoc projevuje obdobně jako chřipkovité onemocnění. Po několika dnech se zdravotní stav zlepší. Druhá fáze odpovídá obrazu zánětlivého postižení nervové soustavy. Přibližně u 1% infikovaných osob může vzniknout paralytická dětská obrna (s ochrnutím). Provázejí jí stejné příznaky, ale navíc se obvykle objevují veliké bolesti svalů. Vznik obrny je důsledkem zničení některých nervových buněk. Nejčastěji bývají postiženy končetiny, především dolní. Je-li postižen mozkový kmen, bývá život pacienta ohrožen, protože může dojít k selhání funkcí životně důležitých orgánů.

informace na této stránce byly převzaty z internetového informačního centra vakciny.net

Sdílet/Líbí se mi