Očkování proti břišnímu tyfu

Břišní tyfus

Pro onemocnění je charakteristické stupňovité narůstání horečky, která vrcholí koncem prvního týdne, pak v hodnotách kolem 40 °C přetrvává 2 týdny a ve 4. týdnu schodovitě klesá. Nemocný má bolesti hlavy, relativní bradykardii, hypotenzi, nechutenství a kvalitativní poruchu vědomí. Jazyk bývá povleklý a čistí se ve tvaru písmene V nebo W. Nacházíme hepatomegalii a splenomegalii. Asi u třetiny nemocných se mezi 7. až 10. dnem nemoci na kůži břicha objeví nehojné růžové skvrnky - tyfová rozeola. Břicho je palpačně citlivé, ale průjem nebývá. Z komplikací jsou nejzávažnější krvácení do střeva, perforace střeva s následnou peritonitidou a myokarditida. V časné rekonvalescenci kolem 30. dne od začátku onemocnění se mohou znovu objevit horečka, bolest hlavy a ostatní příznaky nemoci - jde o tyfový relaps. Pozdními komplikacemi jsou osteomyelitida a cholecystitida. U několika procent nemocných, zejména neléčených antibiotiky, vzniká po onemocnění dlouhodobé vylučování salmonel - tyfové bacilonosičství.

Proti břišnímu tyfu nabízíme tato očkování:

Pro včasnou diagnostiku nemoci má zásadní význam hemokultivace. Při podezření na břišní tyfus se odebírá na kultivaci během 48 hodin několik vzorků krve, a to před zahájením empirické antibiotické léčby. Původce nákazy lze izolovat také ze stolice (od 2. týdne nemoci), moči a u osob léčených antibiotiky se osvědčila kultivace punktátu kostní dřeně. Doplňujícím vyšetřením je průkaz specifických protilátek Widalovou aglutinační reakcí. Protilátky se objevují v séru ve 2. týdnu nemoci. Nejprve stoupají protilátky proti tělovým antigenům 9, 12 a nejpozději protilátky proti kapsulárnímu Vi antigenu. Dlouhodobé přetrvávání Vi protilátek v séru budí podezření na bacilonosičství. Sérologická odpověď může být opožděná, nedostatečná či nespecifická, např. v důsledku zkřížené pozitivity při nákaze jiným sérovarem salmonel. V krevním obraze svědčí pro břišní tyfus leukopenie a v diferenciálním rozpočtu nepřítomnost eozinofilů. Úmrtnost onemocnění bez antibiotické léčby dosahovala 15 %, ale při použití antibiotik je 1 %.

Nemocný je izolován na infekčním oddělení. Kauzálními léky původně byly chloramfenikol, ampicilin nebo kotrimoxazol. V důsledku vzrůstajícího výskytu rezistence na tyto léky se v současnosti staly lékem volby fluorochinolony. Jejich předností je působení i na multirezistentní kmeny salmonely, možnost dávkování dvakrát denně, postačí léčba trvající 10 dnů a po jejich aplikaci dochází vzácněji k relapsům i k chronickému bacilonosičství. Alternativním lékem jsou cefalosporiny 3. generace. U nemocných s pozitivním kultivačním průkazem se při volbě antibiotika řídíme zjištěnou citlivostí izolované salmonely. U rekonvalescentů se po dobu jednoho roku provádějí bakteriologická vyšetření stolice a moči k vyloučení bacilonosičství. Onemocnění podléhá hlášení.

Prevencí břišního tyfu je dodržování zásad hygieny stravování. Při výjezdu do zemí s vysokým rizikem nákazy je vhodné cestovatele očkovat. V ČR jsou registrovány dvě polysacharidové vakcíny (Typherix a Typhim Vi). Základní očkování se provádí jednou injekcí a přeočkování po 3 letech. Vakcinace skýtá asi 80% ochranu, a proto údaj o provedeném očkování onemocnění jednoznačně nevylučuje.

informace na této stránce byly převzaty z internetového informačního centra vakciny.net

Sdílet/Líbí se mi